Letová základna

Naší hlavní letovou základnou jest zřícenina hradu Cornštejna, která se nachází u Vranovské přehrady, na místě velmi vhodném pro starty a přistávání košťat, pometel a vysavačů všeho druhu. Její krásně romantická atmosféra z ní činí skvělý výletní cíl nejen přes den, kdy se tam provádí s odborným výkladem, ale také večer, protože to se zde často konají nejrůznější rytířské turnaje, představení a rejdy všeho druhu.

Neváhejte, milé kolegyně (i osoby původu nečarodějnického)! Dávno profláknuté Petrovy kameny se s Cornštejnem nedají srovnávat.

Kolegyně, pokud se rozhodnete na hrad zavítat na koštěti, pak doporučujeme přílet na nádvoří z ničím nechráněné západní strany. Poněkud nevhodnější je přílet od východu, neboť zde lípy maskují přibližně devět metrů vysokou hradební zeď. Naprosto pak nedoporučujme pokusy o přílet z jihu, kde chrání nádvoří 25 metrů vysoká (neosvětlená) nejmasivnější zeď starého paláce. Ovšem zcela nejvíce Vám doporučujeme maskovat se za běžné návštěvníky a projít hlavní branou.

Založení hradu panem Raimundem z Lichtenburka (ve 20. letech 14. století) pamatují jen naše nejstarší kolegyně. Důvodem bylo jednak posílení hradu Bítova, jednak ochrana cesty vedoucí na Vranov. Tím nám čarodějkám ubylo práce, protože s nekalými živly se vypořádala světská spravedlnost a my jsme nemusely každou chvíli nějakého lapku za trest měnit v králíka nebo myš.

Hrad má strategicky výhodnou polohu – stojí na západní straně kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, a právě díky své poloze byl do doby husitských válek prakticky nedobytným hradem. Jenže pak byl objeven střelný prach a hrad při obléhání značně pobořen. To mu ale svým způsobem pomohlo, neboť poté následovala jeho rozsáhlá přestavba a rozšíření.

Původní hradní páni byli totiž skromní a stačil jim celkem malý hrad; jádro bylo tvořeno jen palácem, menším nádvořím a věží. Ale ve 14. a 15. století se začal postupně rozrůstat. Přibyly parkány, druhý palác, kaple, předhradí a předbraní, čímž byla postupně opevněna celá současná přístupová cesta. To vše bylo pochopitelně propojeno množstvím bran, chráněno baštami a zastavěno hospodářskými budovami.

Nedobytným zůstal Cornštejn i v pozdějších dobách. Jenže pokud se útočníci nemohou dostat dovnitř, znamená to obvykle, že ani obležení se nedostanou ven – jak poznal pan Hynek z Lichtenburka. Roku 1463 se vzbouřil proti králi Jiřímu z Poděbrad (asi neměl po ruce žádnou schopnou čarodějku, která by mu poradila, že to není dobrý nápad) a posléze se stal psancem. Opevnil se tedy na Cornštejně, který pak nechal král obléhat zemským vojskem. Obléhání trvalo deset měsíců, a nakonec se zcela vyhladovělá hradní posádka musela vzdát. Hynek o Cornštejn přišel a král hrad věnoval Wolfgangovi Krajíři z Krajku.

Krajířové z Krajku pak na Cornštejn přesídlili. V průběhu 2. pol. 15. a v 16. století hrad znovu zrekonstruovali, zmodernizovali a značně rozšířili. Hrad byl z jižní strany vybaven unikátním předsunutým opevněním proti dosahu soudobého dělostřelectva, dlouhým bezmála 50 metrů. Tak bylo hradní jádro, přístupová cesta k němu, šíjový příkop i předsunuté opevnění semknuto hradbami v jeden opevněný celek.

Díky všem těmto nákladným stavebním úpravám však rod značně zchudl. Místní čarodějky se Krajířům z Krajku snažily pomoci a radily jim, jak přijít k penězům skrze podnikání (navrhovaly věnovat se krajkářství), ale hradní panstvo o tom nechtělo ani slyšet. A tak byli nakonec páni z Krajku nuceni Cornštejn někdy po r. 1530 prodat. Jenže Lichtenburkové v té době také nebyli v nejlepší finanční situaci, a ještě k tomu museli hrad znovu pečlivě opevnit v souvislosti s tureckým nebezpečím. Tím se zcela vyčerpali a r. 1572 raději vymřeli.

Další majitelé hradu zde již nesídlili ani jej neudržovali, raději si žili na blízkém Bítově. Od konce 16. století byl Cornštejn pustý a chátral. Nicméně právě díky tomu se z něj stala ona krásná zřícenina, jak se můžete přesvědčit z doprovodných fotografií, nebo ještě lépe naživo.

Jádro hradu se dodnes poměrně pěkně zachovalo. Třebaže vstupní brána na nádvoří spolu s celou jeho západní zdí chybí, malebnému nádvoří to na kráse neubírá, spíše naopak – dodává na krásném výhledu. Jeho dominantou zůstává nový palác s hradní kaplí a obytnou věží. Na opačné straně nádvoří stojí starý palác, který spojuje s předsunutým opevněním dřevěný most klenoucí se nad desetimetrovým šíjovým příkopem. Jak už napovídá sama strategická poloha hradu, asi nejvíce na něm oceníte krásný výhled, neboť je za tří stran obtékán Vranovskou přehradou.

Kromě nás čarodějek, které zde máme letovou základnu, se na hradě můžete potkat s řadou místních strašidel – s bílou paní, velkým černým psem, dvěma šlechtičnami či hořícím mnichem. Ovšem zatímco spatřit nás je zcela jednoduché, zahlédnout strašidla mohou jen vyvolení, a to ještě pouze za bezměsíčných nocí.

Půdorys hradu (současný stav):
map_low
Převzato z: KACETL, Jiří. Cornštejn.

Více informací o Cornštejně, zejména o možnostech jeho návštěvy, najdou zájemci i jiní zvědavci na webových stránkách správce zříceniny – Jihomoravského muzea ve Znojmě.